POSLEDNÍ ČLÁNKY



Plané rostliny pražské Stromovky – březen (II.)

Den ode dne kvete v pražské Stromovce a jejím okolí stále více planých rostlin. Poslední březnový týden dominovaly parku žluté květy orseje jarní. V okolí bylo naopak možné zahlédnout růžové louky hluchavek nachových střídající se s modrými kvítky rozrazilu perského. Drobná bíla kvítka už nepatřila jenom kokoškám pastuším tobolkám. Začaly převládat osívky jarní. K velkému překvapení u holešovického nádraží vykvetla první rostlina řebříčku obecného. Ten má přitom v odborné literatuře uvedenou dobu kvetení až od června.

Plané rostliny pražské Stromovky - březen

Navzdory omezenému pohybu osob z důvodu šíření koronaviru zůstaly povoleny procházky parky a přírodou, což je jedinečná příležitost, jak zahájit botanický seriál o planých rostlinách pražské Stromovky. V minulém díle Stromovka už rozkvétá jsme se zmínili o rostlinách, které kvetly v únoru, ale samozřejmě je lze v parku (a hlavně v jeho nejbližším okolí) zahlédnout i v březnu. V tomto díle se zaměříme na rostliny, které začaly kvést až v březnu, byť tedy některé vykvetly i o měsíc dříve, než se uvádí v odborných publikacích.

O zranitelnosti volebního systému v České republice

V České republice je právě v těchto dnech na vzestupu pandemie koronavirem COVID-19, a proto se dá předpokládat, že v následujících několika měsících občané nebudou chodit k žádným volebním urnám odevzdávat své hlasy. Nastal tedy nejlepší okamžik upozornit veřejnost na několik zranitelnosti současného volebního systému v zemi, a nebýt tak veřejností obvinění z úmyslného maření voleb. Volebních zákonů máme v České republice několik, pro zjednodušení toto článku budeme vycházet ze zákona o volbách do Parlamentu České republiky (zákon č. 247/1995 Sb.). Podobné věci platí ale i pro jiné volební zákony.

Stromovka už rozkvétá

Botanické toulky po okrajích pražského parku Královská obora neboli Stromovka jsou v těchto dnech pestré při objevování běžných planých rostlin, které kvetou zpočátku roku. A nejde jen o sněženku podsněžník, či sedmikrásku chudobku, ať už se zcela bílými jazykovými květy, či s mírně narůžovělými špičkami, k vidění je i méně známá bažanka roční, či zavlečený rozrazil perský, který se v Evropě vyskytuje teprve od 19. století. Některé rostliny kvetou o několik dní dříve, než by se očekávalo, příkladem buď starček obecný, který kvetl již v polovině února oproti uváděnému březnu.

Milion chvilek pro demokracii: Volby do mediálních rad jsou důležité

V neděli prvního března odstartovala u sochy Tomáše Garrigua Masaryka před Pražským hradem demonstrace Milionu chvilek pro demokracii, tentokrát svolaná nejen kvůli zvolení Stanislava Křečka veřejným ochráncem práv, ale také kvůli blížícím se volbám nových členů do mediálním rad. Poté se demonstranti nesoucí včele pochodu symbolickou židli demokracie přesunuli na Staroměstské náměstí, kde ve svých projevech pokračovali.

Monitoring: O pamětním dni maršála Ivana „Semenoviče“ Koněva v Praze

Již před časem, 16. prosince 2019, se uskutečnila zpravodajsky zajímavá událost v reprezentačních prostorech ruské diplomatické mise Velvyslanectví Ruské federace v Praze. Proběhl zde pamětní den maršála Ivana S. Koněva. Z nějakého záhadného důvodu jej však ruští diplomaté jmenují jako Ivana Semenoviče Koněva, zatímco v našem českém prostředí jej známe jako Ivana Stěpanoviče Koněva. Dovolíme si v tomto odlehčeném monitorovacím článku popsat, kdo se události zúčastnil a co se na ní přihodilo.

Herci Igoru Livanovi z ruského seriálu Velvyslanectví byl zakázán vstup na Ukrajinu

Není to tak dávno, kdy Alexandr Mitrofanov pro Český rozhlas upozornil na ruský seriál Velvyslanectví (Посольство) televize NTV, který se sice odehrával ve fiktivní zemi Kaledonii, ta ale až příliš připomínala Českou republiku a její občané měli dokonce typicky česká jména. Seriál pojednával o těžkém životě ruských diplomatů, kteří jsou sledováni a pronásledováni rusofobními kaledonskými tajnými službami. Velvyslance Alexeje Prokofjeva si v seriálu zahrál Igor Livanov, zasloužilý umělec Ruské federace. Tomu byl nyní zakázán vstup na Ukrajinu.

Centrum Mírotvůrce zařadilo do Očistce další desítku Čechů

Centrum Mírotvůrce zařadilo do Očistce, seznamů osob považovaných za nepřátele Ukrajiny, další desítku občanů České republiky nebo osob zde pobývajících. Přestože jde o seznamy, které jsou nejen v českých médiích často kritizovány jako neetické, dovolujeme si zveřejnit, kdo byl do seznamů připsán. Jednak jde o seznam, který sehrává v rusko-ukrajinském konfliktu nezanedbatelnou roli, jednak zařazené osoby jsou vesměs významné politicky aktivní osoby. Je tedy ve veřejném zájmu vědět, kteří Češi jsou v konfliktu na Donbase považováni za nežádoucí a proč, na čemž se dále může stavět například nekonfliktní zahraniční politika České republiky vůči Ukrajině.

Z přednášky Motiv a důsledky zabití Kásima Sulejmáního

Institut pro politiku a společnost a Centrum blízkovýchodních vztahů CEVRO Institutu uspořádaly ve čtvrtek 23. ledna 2020 v prostorách Vysoké školy CEVRO Institut přednášku na téma Motiv a důsledky zabití Kásima Sulejmáního. Co Donald Trump sledoval likvidací velitele jednotek Quds Íránských revolučních gard? Jednal v zájmu bezpečnosti amerických občanů nebo se snažil získat politické body pro nadcházející prezidentské volby? Takové a jiné otázky byly položeny členům zahraničního výboru Poslanecké Sněmovny Parlamentu České republiky Jaroslavu Bžochovi a Ondřeji Veselému, bezpečnostním analytikům Tomáši Pojarovi a Petru Boháčkovi a v neposlední řadě také politickým komentátorům Janu Macháčkovi a Janu Fingerlandovi. Moderátorem debaty byl Roman Máca, analytik Institutu pro politiku a společnost.

Rada Českého rozhlasu zodpověděla dotazy, jak postupovala při vyhodnocování neobjektivnosti článku o facce na Mediálním fóru 2019

Před vánočními svátky jsme pátrali po tom, jakým způsobem Rada Českého rozhlasu postupovala při ověřování informací, na základě kterých přijala usnesení 109/19 týkající se porušení Kodexu Českého rozhlasu v článku „Incident na Mediálním fóru 2019. Novinářka Petra Procházková udeřila redaktora Sputniku.“ Informace na stránkách Rady Českého rozhlasu byly neúplné, chyběly například podkladové materiály s vyjádřením Jana Pokorného, ředitele zpravodajství ČRo a Radka Kedroně, šéfredaktora serveru iROZHLAS.cz, naopak člen rady Kňourek věděl ještě před zahájením jednání, kdo je v incidentu viník a kdo oběť a tvrdil, že Vladimíru Frantovi nebyl poskytnut prostor k vyjádření, ale nebyly zveřejněny žádné materiály, na základě kterých tyto soudy při veřejném zasedání Rady pronesl. Rada Českého rozhlasu na naší žádost o informace odpověděla a zaslala nám jeden z podkladových materiálů.

V den osvobození koncentračního tábora v Osvětimi položili komunisté květiny k pomníku maršála Koněva

V pondělí 27. ledna 2020 se u pražského památníku maršála Ivana Stěpanoviče Koněva konalo setkání nazvané „Květiny pro Koněva“ ku příležitosti 75. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi pořadatelů Jiřího Horáka a Vladimíra Klofáče. Shromáždění s účastí českých komunistů přijeli podpořit Noční vlci ze Slovenska, nechyběli ale ani diplomaté Velvyslanectví Ruské federace v České republice s mediálním pokrytím ruského zpravodajského kanálu Sputnik. Před pomníkem vlála vlajka neuznané Doněcké lidové republiky. Po skončení shromáždění údajně došlo k znesvěcení pomníku skupinou mužů, která po celou dobu shromáždění postávala opodál.

Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí

Ve čtvrtek 16. ledna 2020 se od 17:30 konalo na Václavském náměstí v Praze pietní shromáždění ke společnému uctění památky Jana Palacha, který se na tom místě přesně na den roku 1969 upálil. Shromáždění pořádal Klub angažovaných nestraníků (KAN) a promluvily na něm významné české osobnosti politického a vědeckého života, jako je Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů nebo nový předseda KANu František Laudát.

Zaznamenali jsme neautorizovaný přístup k webové stránce významné české neziskové organizace

V předvánočním období jsme zaznamenali v kybernetickém prostoru neautorizovaný přístup k webové stránce významné české neziskové organizace, kterou z taktických důvodů nebudeme jmenovat. Stránka byla napadena Injection.Black_SEO.Web.RTSS, neboli Back Hat SEO technikou, jejímž cílem má být zvýšení hodnocení „podstrčené“ webové stránky pro vyhledávače, v našem popisovaném případě přes cílené skrytí reklamních odkazů mimo viditelnou část stránky. Jak si ale za chvíli vysvětlíme, následky takového útoku mohou vést až k zneviditelnění webové stránky pro vyhledávače a na strojích zabezpečených přes webblockery bude uživatelům na ni odepřen přístup s upozorněním, že stránka byla napadena. Tím se samozřejmě internetovému světu stane nedostupnou – a to si zajisté žádná nezisková organizace nepřeje.













Volba lidskosti